Reklama
 
Blog | Martin Buchta

Když se Kočka kočkuje aneb politická etika v Čechách

Česká politická scéna je opět rozvířená a rozhádaná. Tentokrát nedávnou vraždou, která se udála na křtu knihy Jiřího Paroubka. Je pravda, že způsob komunikace mezi návštěvníky křtu, kdy jeden vytáhne pistoli a zastřelí toho druhého, je přinejmenším podivný. Může tento incident změnit vnímání samotných politiků a přispět k zprůhlednění kontaktů v jejich okolí?

Reaguji na televizní debatu v Otázkách Václava Moravce ze dne 12.10.2008 mez Martinem Bursíkem a Jiřím Paroubkem. Debata se nachází na stránkách CT24 (otázce vztahu politiky a etiky je věnováno posledních deset minut – zajímavé to začíná být v čase 58:00) a prvních deset minut v návazné debatě na ČT24. Textový přepis je možné nalézt zde.
Česká politická scéna je opět rozvířená a rozhádaná. Tentokrát nedávnou vraždou, která se udála na křtu knihy Jiřího Paroubka. Je pravda, že způsob komunikace mezi návštěvníky křtu, kdy jeden vytáhne pistoli a zastřelí toho druhého, je přinejmenším podivný. Návštěvníci křtu se zajisté dají považovat za širší okruh Paroubkových přátel a tento okruh tedy opravdu zasahuje do velmi ztemnělých oblastí.

Jiří Paroubek v reakci na Bursíkovo prohlášení začal vyjmenovávat kontakty, či přímo vrahy, i z jiných stran politického spektra a vyzdvihování toho, že sociální demokracie v těchto případech mlčela (tj. nepoužila to k útoku na vládní strany). Přitom pomíjí to, že typy lidí pana Kočky jsou opravdu poněkud více ponořeni do podsvětí. Diskuze o politické kultuře v Českých zemích se opět dostala do koleje obviňování konkrétních aktérů z podivných styků, respektive z Paroubkova dokazování, že takové styky mají téměř všichni skrze celou politickou scénu. Opět byl minut cíl, totiž hledání skutečného řešení otázky více než podivného vztahu mezi politikou podsvětím v českých zemích. Bohužel, stejný osud potkávají stále další a další politická i nepolitická témata probírána našimi vrcholovými politiky.

Vzpomínám si na incident z prezidentské volby prezentovaný v médiích, kdy byl Bursík pozván k jednání, kterému byl přítomen pan Dalík a raději ihned z místnosti odešel, než aby s ním byl ve vztahu k volbě jakkoliv spojován. Pana Bursíka v žádném případě se v tomto směru v žádném případě nesnažím idealizovat, na druhou stranu jsem se o žádném jiném politikovi, který by takovou věc provedl, neslyšel. To ovšem také může souviset s tím, jakým způsobem jsou zobrazovány komentáře k takovým diskusím médiích. Příkladem je komentář v ceskenoviny.cz k této diskusi, kdy byl zdůrazněn jeden, z mého pohledu zcela marginální moment v rámci celé diskuse, kdy Bursík prohlásil, že takové "šedé eminence české politiky, které říkají, my umíme Topolánka, my umíme Paroubka", by měly z české politiky zmizet: "Takoví lidé, jako je Tvrdík, by měli od politiky odejít. Nemlich to samé si myslím o panu Dalíkovi." Druhý den se v tomto internetovém deníku objevil článek s titulkem "Bursík: Z okolí politiků by měli odejít Dalík i Tvrdík"
V tu chvíli byla celá diskuse o morálních hranicích v politice zcela zapomenuta a v komentářích se neobjevuje. Bylo by hezké, kdyby se tato vražda opravdu stala skutečnou katarzí, která by očistila politickou scénu. Bohužel při pohledu na současné politiky jsem o úspěšnosti takového antického řešení velmi na pochybách. Nicméně mě zklamal i přístup médií, které by dle mého názory měly hozenou rukavici Martina Bursíka vzít a snažit se jí věčně tajemným a mlčenlivým politikům znovu předložit, místo honby za lacinými titulky, za kterými se již neskrývá vůbec nic.

 

Reklama